Výstava "VLTAVA Proměny historické krajiny"
Jak vypadala Vltava před stavbou Vltavské kaskády a jak se krajina kolem řeky proměňovala? Přijďte na výstavu do atria Stavební fakulty ČVUT v Praze 6, Thákurova 7. Vznikla v rámci projektu "Vltava - proměny historické krajiny". Výstava je otevřena každý den 9 - 18 hod a potrvá do 7.4. Jsou plánovány i komentované prohlídky. Výstava je velmi rozsáhlá a ukazuje historii proměn řeky Vltavy a jejího okolí.
Voroplavba, bez které si "starou řeku" ostatně ani nelze představit, je zde také uvedena. Jsme rádi, že jsme mohli přispět zapůjčením modelu vorového pramene, vyrobeného Vojtěchem Husou v 80.letech pro upomínku vorařství.
Tisková zpráva k výstavě:
Model vorového pramene z rukou Vojtěcha Husy (1908 - 1997), vrátného a plavce z Hladné u Albrechtic nad Vltavou. Vyroben r. 1982.
Popis vorového pramene:
Vorový pramen se skládal z několika spojených vorů (vorových tabulí). Na Vltavě byly vorové prameny dlouhé 130 - 180 m a široké cca 5 m a sloužily k přepravě nákladu, především dřeva, někdy také cestujících. První vor se nazýval PŘEDÁK. Byla tam 2 vesla, vlevo vrátenské, které obsluhoval vrátný (vůdce vorů), vpravo tzv. pacholčí veslo. Druhý vor se nazýval SLABÁK. Na něm bylo ohniště, kde si plavci vařili kávu nebo polévku. Při noční plavbě musel vždy hořet oheň jako signál, aby byl pramen vidět. Na slabáku byl také název firmy - označení majitele dřeva a vrátného. Také zde bylo umístěno protisměrné veslo, tzv. "opačina". První a druhý vor byl spojen tzv. vejponou, která zajišťovala bezpečné proplutí vorovou propustí ("šlajsnou").Třetí vor se nazýval ŠREKOVÝ. Byla na něm brzda neboli "šrek" - to byla kláda 3 - 7 m dlouhá, která drhnutím o dno koryta řeky vorový pramen brzdila. Další vory byly určeny pro NÁKLAD, nejčastěji dříví. Říkalo se jim "na střídě". Na předposledním voru byla opět brzda neboli šrek. Poslední vor se nazýval ZADÁK. Zde bylo jedno veslo (kormidlo). Vorové prameny byly spojeny houžvemi (lana ze zkroucených kmínků mladých stromků), později drátem. Místům na břehu řeky, kde se prameny sestavovaly, se říkalo "vaziště (splaz)".
Posádku na pramenu tvořil 1 vrátný (kapitán plavby, který měl
oprávnění a znalosti nutné k řízení vorového pramene) a 2-3 "plavci"
(voraři).